Když jsem od své koučky v průběhu Ikigai procesu dostala otázku, komu závidím, odpověděla jsem velmi spontánně, že lidem, kteří si jsou jisti svým posláním a směřováním. Z toho vyplývalo, že já své poslání a směřování neznám, což pro mě nebylo příjemné přiznání.
Byla jsem totiž přesvědčená, že vnitřní jistota a vědomí, proč na světě jsem, čeho chci dosáhnout nebo jaký tu mám úkol, je nezbytnou podmínkou k žití naplněného života. Koneckonců, i všechny rady typu “stát ve své síle”, “znát svoje poslání” a “vrátit se do svého středu” mě vedly k tomu, že mi něco zásadního chybí. Nevím, kdo jsem. Moje mysl také velmi bryskně došla k závěru, že pokud nevím, kdo jsem, jsem k ničemu, a dokud to nezjistím, nemám právo na životní štěstí (také vám občas mysl dělá takové zlovolnosti?)
A tak jsem začala svoje životní poslání zkoumat. Nebudu vás unavovat výčtem sebepoznávacích nástrojů a technik, které jsem objevila a vyzkoušela. Mimochodem, je fascinující, jak se na první pohled nesouvisející teorie doplňují, říkají totéž jinými slovy nebo z jiných úhlů pohledu. O tom třeba jindy. Závěr z mého zkoumání sebe sama je ten, že vím ledasco o tom, jaká jsem, ale moje “kdo jsem” si stále hraje na schovávanou. A je to v pořádku.
Pokud je pro vás otázka vlastní identity také více či méně znepokojující, vězte, že v tom nejste sami. Víte o sobě, že se umíte přizpůsobit druhým lidem, snadno upravujete svoje vyjadřování, chování nebo třeba i styl oblékání podle toho, s kým jste v kontaktu. Vnímáte svou citlivost na vlivy z prostředí a na lidi okolo vás. Hledáte se a nenacházíte. Když už pocítíte záchvěv poznání sebe sama, při první příležitosti se zase rozplyne.
A světu přinášíte mnoho.
Síla lidí s chameleonskými sklony je totiž zajímavá. Na první pohled třeba ani nezaujmou, málokdo je označí jako inspirativní, ve společnosti se ztratí, ve skupinovém hovoru na sebe pozornost neupoutají. Jejich přínos je v něčem jiném. Dovedou totiž:
- navnímat informace z prostředí a velmi rychle se tak zorientovat v situaci,
- násobit to dobré z okolí a pozvedávat energii (bohužel to tedy funguje i obráceně),
- lehce se přizpůsobit, vycítit potřeby, slabá a silná místa,
- podporovat tým, skupinu, rodinu, komunitu bez toho, aby komukoli zasahovali do životního prostoru.
Lidé – chameleoni tedy využívají k dosažení úspěchu jiné dovednosti, než o kterých se obvykle mluví. Mohou vybudovat udržitelné a stabilní firmy, stát za významnými projekty, být skvělými manažery nebo kouči. Právě díky tomu, že se nesoustředí na sebe a svou osobnost, ale využívají, podporují a násobí sílu prostředí a lidí kolem sebe. Stačí to o sobě vědět.
Jsem a nevím kdo.
Přicházím a nevím odkud.
Jdu a nevím kam.
Napsala: Helena Hůrková
