Po více než třiceti letech práce v prostředí vysoké odpovědnosti jsem měl stabilní práci, zkušenosti i respekt okolí.
A přesto jsem postupně ztrácel radost, energii a pocit smyslu.

Právě tehdy začalo moje vlastní hledání odpovědi na otázku:

„Co je pro mě opravdu důležité?“

Tato cesta mě přivedla ke koučování a později k Ikigai.

Dnes pracuji především s lidmi, kteří jsou zvyklí zvládat.
S lidmi, na které se ostatní spoléhají.
S lidmi, kteří si dlouhé roky dokázali poradit téměř se vším.
Jen sami sebe začali někde po cestě ztrácet.
Navenek často působí silně, schopně a úspěšně.
Uvnitř však cítí únavu, ztrátu směru nebo touhu po změně.
Možná přemýšlejí o nové práci.
Možná hledají větší smysl.
Možná jen nechtějí dalších deset let žít stejným způsobem.

Vím, jaké to je, když člověk funguje pro všechny kolem sebe a přitom postupně ztrácí spojení s tím, co potřebuje on sám.

Nevěřím na univerzální návody ani rychlá řešení.

Věřím, že každý člověk už v sobě většinu odpovědí má. Někdy jen potřebuje prostor, klid a správné otázky, aby je znovu objevil.

Nebudu ti říkat, jak máš žít.
Pomohu ti lépe porozumět sobě, svým hodnotám a tomu, co ti dává energii a smysl.
Vytvářím bezpečný prostor, ve kterém můžeš na chvíli zpomalit, podívat se na svůj život z nadhledu a znovu uslyšet sám sebe.

Protože Ikigai pro mě není hledání dokonalého života.

Je to hledání života, který je více v souladu s tím, kým skutečně jsi.